Královna Sněhurka

2. ledna 2010 v 16:16 |  Okolo Evanescence se řeklo...

NÁVRAT KRÁLOVNY SNĚHURKY

Amy Lee z Evanescence se svěřila Pamele Chelin s podrobnostmi o novém albu skupiny, o její psychoterapii, o posedlosti smrtí a o tom, proč není goth

Je konec jara a zpěvačka a textařka Evanescence, Amy Lee, pobývá v Torontu, aby zde vystoupila na Much Music Video Awards. Během svého pobytu se schází s novináři a hovoří o posledním albu Evanescence, nazvaném The Open Door. Jde o nástupce úspěšného alba Fallen z roku 2003, kterého se po celém světě prodalo 14 milionů kopií, v Kanadě s rekordně největším počtem prodaných nosičů na osobu.
Když Amy sedí na gauči v hotelu v centru města, připomíná vám mnohem více Betsey Johnson [newyorská módní návrhářka, zabývající se žensky působící módou; pozn. překl.] než truchlivou gotickou princeznu. Je oblečena hravě, má na sobě šedé tričko s červenými srdíčky a černou sukni s bohatou růžovou spodničkou. Na sukni si přišila "cupcake" - dortík vystřižený ze saténu [cupcakes = malé dortíky v papírových košíčcích; údajně jedno z oblíbených Amyiných jídel; pozn. překl.]. Navzdory kouřově černému líčení, které zdůrazňuje její velké a podmanivé modré oči, ze slečny Lee neprýští temnota ani dramatická atmosféra, která prostupuje videoklipy skupiny. Je také mnohem hezčí než před kamerou, protože je velmi drobná, ale má spoustu energie, což se projevuje tak, že se hodně hýbe a živě gestikuluje, aby podpořila svá slova. Stojí nohama na zemi, je skromná a jen zřídka jí chybí úsměv.
Je to mnohem bujnější Amy Lee, než ta, co spolupracovala na Fallen. Za posledních pár let mnoho věcí změnila a je šťastnější. Z předmětu hitového singlu "Bring Me To Life" je nyní její přítel; vyměnila kytaristu a spolutextaře Bena Moodyho; přestěhovala se z Kalifornie do New Yorku; a také za sebou zanechala množství negativních představ o sobě díky psychoterapii. Je pro ni přirozené mluvit až překvapivě upřímně o sobě i o jejích uměleckých postupech. Amy Lee je zpět. Ale tentokrát se vrací ve šťastně černé barvě - "back in a happy black" :) [narážka na Back in Black, první album legendární kapely AC/DC nahrané bez zakladatele Bona Scotta, který zemřel - pozn. překl.].
Co znamená název alba 'The Open Door'?
Pokud by existovala krabice, ve které bych byla, rozhodně by do ní vedlo mnoho cest - skladatelská, hudební, můj osobní život - a týká se to právě těch dveří, které jsou nyní otevřené a kterými už se nebojím projít. Vyrostli jsme v muzikanty a umělce a pokud jde o mně, jsem unavená z nekonečného fňukání o tom, jak hrozné všechno je, aniž bych se zvedla a změnila svůj život. Víte, je to, jako když si musíte sáhnout až na samé dno a zdá se vám, jako by se všechno už jednou stalo. Všechno se zhoršovalo a zhoršovalo právě proto, že jsem zůstala pasivní, nic jsem nedělala ani nic nezměnila. Takže jsem odřízla pár pout. Prodala jsem svůj dům a hromadu věcí a přestěhovala jsem se do New Yorku, a ta změna zapříčinila, že jsem sama sebe opravila, cítila jsem se líp a také jsem byla lepší.
Co je na téhle desce jiné, než na předchozí?
Zkoušela jsem změnit způsob psaní textů, aby byly více doslovné. Název prvního singlu, "Call Me When You're Sober", zní jako popový song, ale není. To, co je na tom vtipné, je, že to takhle miluju. Není možné to chybně vykládat. Na Fallen jsem se pokoušela nechat věcem otevřené významy, takže zůstaly nadčasové. A vždycky jsem milovala dvojsmysly, a stále miluju písně, ve kterých jde o jednu věc, ale hluboko pod ní je další, jiný význam. Na druhou stranu, někdy opravdu chci na něco přesně ukázat, a už se nebojím to udělat.
Máš song pojmenovaný 'Lithium', což je droga obvykle užívaná pro léčbu maniodepresivity. Proč jsi ji zmínila jako název songu?
Je to metafora pro otupělost. Znala jsem lidi, kteří lithium brali, a je to něco, co ve vás způsobí netečnost, přestanete mít osobnost a nic necítíte. Ten song je o tom, jak miluji svůj smutek. Je to pravda a je to něco, co ze mně dělá skladatele. Někdy mám takové nálady. Nejsem smutný člověk, ale chci také zůstat zamilovaná do své bolesti. Pojetí songu se týká toho, zda si vybereš být šťastný. Chci zůstat zamilovaná do své bolesti, ale také ji chci nechat odejít.
O kom nebo o čem je song 'Real Love' a co znamená skutečná láska pro tebe?
Ten song je o mé sestře (zemřela, když byla Amy malá). To je určitě skutečná láska. Skutečná láska je nekonečné odpuštění. Dokonce i předtím, než vůbec uděláš chybu, víš, že to nevadí. 'Neexistuje nic, co bys mohl udělat, aby to způsobilo, že bych tě přestala milovat.' Je to šílená věc. Nevím o žádném vztahu s klukem, kde nebyla žádná věc, kterou neměl dělat.
A 'Snow White Queen' je o...?

Je to o obtěžování. Já jsem ta postava, já jsem Královna Sněhurka. Zažila jsem pár neobvyklých případů lidí, kteří mě sledovali. Napsala jsem to jejich způsobem, taková změna perspektivy. Druhá sloka je z mé perspektivy, refrén je z perspektivy pronásledovatele. Nahání to husí kůži a je to skvělé.
Jsi ještě v kontaktu s Benem Moodym?
Ne. Nejsem s ním vůbec v kontaktu.
Je částí té skupiny lidí, které jsi odřízla?
(úsměv) Ano.
No, jeho příjmení je Moody. [náladový; pozn. překl.]
To bylo vždycky to vtipné. Náladový.
Víra je ústředním tématem The Open Door, včetně víry v sebe a víry ve štěstí. Je tohle tvůj nový způsob myšlení?
Ano, jistě. Vždycky jsem byla ten, co čeká, než si ostatní nakoupí a pak jde do výprodeje. Chodila jsem na psychoterapii po skoro celou dobu skládání téhle desky a začínali jsme s interpretací snů. Vždycky jsem mívala noční můry, skoro každou noc, a bývaly tak živé a barvité, že jsem si je psala do deníku a schovávala jsem ho v pokoji. Jedno z témat, která se často vracela, bylo, že stojím na ledě, ale pod vrstvou ledu byla všechna možná mrtvá těla. Pod každým povrchem něco hrozilo. Třeba jsem si šla do garáže pro kladivo a viděla jsem velikého mravence - a pod tím ledem byla spousta těchto zabijáckých mravenců. Bylo to tak, protože jsem měla strach, že i když věci jdou v této chvíli správně, nemůže to tak zůstat. Opravdu jsem nevěřila ve šťastné konce. Už jsem strašně dlouho žádnou podobnou noční můru neměla. Myslím, že teď dokážu věřit ve štěstí. Prostě jsem byla dost odvážná, abych to změnila.
Stále se zdáš poměrně fixovaná na smrt. Má to vztah ke smrti tvé sestry?
Ano. Vždycky jsem byla posedlá smrtí, už od dětství. Jsem prostě taková smrtí posedlá osoba. Celou střední školu jsem ujížděla na Dylanu Thomasovi [velšský básník, neurotik a alkoholik, 1914-1953; pozn. překl.]. Mám ráda Sylvii Plath [americká spisovatelka, 1932-1963, napsala autobiografii o svém zápase s depresí a neschopností vyrovnat se se smrtí otce; pozn. překl.] a je mi jasné, že to tolik "sedí" k tomu, co si o mně všichni myslí, ale je to prostě tak. Myslím si, že to spolu souvisí právě proto, že když se to stalo, byla jsem velmi malá. Bylo mi šest let, a to se prostě vůbec nepočítá. Takže je to trochu praštěné a já jsem tím byla vždycky posedlá. Ne vždycky to je negativním způsobem. Nebojím se, že umřu, ale mám strach, že někoho uvidím umírat. Je to pojem smrti a ztráty. Jsem trochu posedlá smrtí - vždycky jsem byla - a naší hudbě to dává část toho zvuku a to vzezření. Je divné, že jednoho dne prostě vstoupíme do jiného světa.
Jako osoba nepůsobíš jako "gothic", nicméně ve vaší hudbě a ve vašich videoklipech ano.
Myslím, že toto je velmi povrchová úroveň. Lidi se podívají na obrázek a vidí, že mám tmavé oční linky.. a tak mi začnou říkat 'goth'. Jo, hudba je epická a éterická. Miluju přestrojení a jednou z mých oblíbených věcí je viktoriánský styl a temnota, ale je to mnohem víc stylizace, než osobnost. Nechci vstávat každý den o dvě hodiny dřív, abych si mohla namalovat nový obličej. To prostě nejsem já. Je to těžké, když máš popsat svůj hudební styl. Pokud bych nebyla hudebník a byla bych jen mnou, nikdy by mě nikdo jako 'goth' nepopsal. Mám ráda černou, vypadá na mě dobře (smích). Líbí se mi hodně různých věcí. Mám ráda podivné, zajímavé a temné věci, ale zároveň si třeba můžu přišít na sukni cupcake, dělám praštěné vtipy a jsem blázen.
Zdroj: Access All Areas, říjen-listopad 2006
překlad: © by Rionka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.